Odpadní teplo z datových center: Nevyužitý zdroj energie pro města a průmysl
Každý dotyk telefonu, každá fotografie, každá sekunda v digitálním světě spotřebovává obrovské množství energie.
Datová centra pohánějí naši digitální ekonomiku, ale zároveň spotřebovávají obrovské množství elektřiny a generují teplo, které často končí bez užitku. Přitom právě toto teplo může být klíčem k čistějším městům, levnějšímu vytápění – a dokonce i k odstraňování CO₂ z atmosféry.
Kolik energie a kolik tepla?
Ve světě existuje přes 8 000 velkých datových center, z toho více než 2 000 v Evropě. V Česku je podle odhadů přibližně 80–100 komerčních datových center. Roční spotřeba energie těchto center globálně přesahuje 500 TWh a do roku 2030 by mohla vzrůst až na 1 000 TWh — tedy až 10 % světové spotřeby elektřiny. V Praze samotné tvoří datová centra podle odhadů už nyní přibližně 2 % spotřeby elektřiny města (zdroj: IEA Data Centres & Data Transmission Networks 2023; MPO ČR, Energetická statistická ročenka 2022).
Co to znamená v číslech? Spotřeba elektřiny v Praze činí zhruba 5 TWh ročně, takže 2 % odpovídají přibližně 100 GWh ročně. Pokud by se podařilo využít aspoň 60 % tohoto tepla, jednalo by se o zhruba 60 GWh tepla ročně. V ideálním případě by odpadní teplo z data center již dnes mohlo pokrýt roční spotřebu tepla přibližně 4 000 až 5 000 pražských domácností.
Prakticky všechnu tuto energii servery přemění na teplo. Typická teplota odpadní vody je mezi 20–35 °C, což je příliš nízké pro přímé využití. Průmyslová tepelná čerpadla dokážou ale teplo „povýšit“ až na 80-100 °C a dodat ho do sítí CZT nebo jej využít v průmyslu.
Kolik domácností by mohla česká datová centra zásobit teplem?
Přesná čísla zatím nemáme, ale na základě výše uvedených odhadů a zahraničních zkušeností lze odhadnout, že i část potenciálu českých center by mohla pokrýt potřeby desítek tisíc domácností, zejména ve větších aglomeracích.
Proč by to mělo zajímat města i provozovatele?
Provozovatelé datových center mohou snížit své náklady na chlazení a získat nový příjem z prodeje tepla. Odběratelé dostanou stabilní, lokální a nízkoemisní zdroj energie, který navíc pomáhá naplnit kritéria tzv. efektivních sítí CZT – tedy systémů, kde významnou část energie tvoří obnovitelné zdroje nebo využití odpadního tepla. Města tím mohou snížit závislost na fosilních palivech a současně splnit evropské požadavky na vyšší podíl OZE v teplárenství.
Inspirace ze světa
- Stockholm, Švédsko: (Stockholm Data Parks) město spolupracuje s více než 10 centry a využívá jejich teplo pro desítky tisíc domácností. Zajímavostí je, že místní teplárna aktivně láká provozovatele výhodnými podmínkami a nabízí jim možnost umístit centra přímo v areálech CZT.
- Amsterdam/Diemen, Nizozemsko: Equinix a město Diemen – dohoda o využití zbytkového tepla z DC AM4 pro CZT (Equinix newsroom, 2025).
- Frankfurt, Německo: Telehouse Germany – odpadní teplo z DC pro rezidenční čtvrť FRANKY (Telehouse blog, 2024).
- Hamina, Finsko: Google – projekt využití tepla z datového centra pro místní CZT (Google blog, 2024).
- Odense, Dánsko: Meta (Facebook) – přebytečné teplo z DC pro městskou síť, s průmyslovými NH₃ TČ (Meta Engineering, 2020).
Odpadní teplo pro zachytávání CO₂?
Zajímavým směrem je využití odpadního tepla z datových center pro technologie přímého zachytávání CO₂ z atmosféry (Direct Air Capture – DAC). Proces DAC vyžaduje teplo pro regeneraci sorbentů, a pokud je možné tuto energii získat z odpadního tepla, celý proces se stává ekologičtějším i levnějším.
- Meta a Alphabet X: pracují na DAC jednotkách přímo propojených s datovými centry.
- Microsoft: testuje pilotní systém DACinDC – DAC napájený z odpadního tepla datového centra.
- Soletair Power (Finsko): kompaktní DAC systém pro kancelářské budovy a menší datacentra.
V těchto systémech se teplo (typicky 50–80 °C) využívá k regeneraci sorbentů, které zachycují CO₂ z okolního vzduchu. Technologie je zatím ve vývoji, ale představuje atraktivní možnost, jak spojit digitalizaci s klimatickou neutralitou.
Jaké jsou překážky v Česku?
- Menší hustota velkých center v blízkosti CZT.
- Chybějící obchodní modely a motivace.
- Nedostatek praktických zkušeností s podobnými projekty.
Je důležité začít systematicky mapovat potenciál, připravovat a modernizovat infrastrukturu, podporovat vzdělávání a sdílení know-how mezi klíčovými hráči a zároveň vytvořit pobídky a férové podmínky, které motivují všechny zůčastněné subjekty.
Budoucnost: roste zájem i u nás?
V poslední době se téma otevírá i u nás. Objevují se první pilotní projekty a diskuse o zapojení odpadního tepla z datových center do sítí CZT. Indicie z trhu jasně ukazují, že zájem přetrvává, ale zatím jde hlavně o hledání cesty, jak správně uchopit nabídnuté možnosti.
Důraz na udržitelnost
Pokud se mají podobné projekty rozvíjet, je nutné myslet nejen na využití odpadního tepla, ale i na celkovou udržitelnost řešení. Zvlášť důležitý je výběr chladiv v tepelných čerpadlech. Použití přírodních chladiv, jako je CO₂-R744, izobutan-R600a nebo propan (R290), snižuje ekologickou stopu, eliminuje rizika spojená s PFAS a přináší vyšší dlouhodobou kompatibilitu s evropskou legislativou. Díky tomu mohou projekty kombinovat obnovitelný zdroj tepla s technologiemi, které jsou šetrné k životnímu prostředí.
Závěr
Využití odpadního tepla z datových center je příležitost spojit digitální transformaci s udržitelným rozvojem. Může pomoci tisícům domácností, odlehčit městským teplárnám a přispět k dekarbonizaci. Hlavní přínos však spočívá v přímém využití pro průmysl a centrální zásobování teplem, kde je stabilní a lokální zdroj tepla klíčový. Začněme vnímat příležitost využití datových center jako symbiózu s naším prostředím – nový a stabilní zdroj energie pro vytápění a průmyslové aplikace.
#heatpumps #districtheating #datacenters #wasteheat #decarbonization
Použité zdroje:
- IEA (2023): Data Centres & Data Transmission Networks.
- MPO ČR (2022): Energetická statistická ročenka.
- Stockholm Data Parks (2024).
- Equinix newsroom (2025), Diemen.nl (2025).
- Telehouse blog (2024).
- Google blog (2024).
- Meta Engineering (2020).
- Datacenterdynamics.com (2023–2024).
- Soletair Power (Finsko).